Také vás jímá žal, když vám pohled na půvabné zákoutí, novou fasádu nebo čerstvě natřený podchod pokazí nevzhledné klikyháky, které s výtvarným uměním nemají pranic společného? Jejich původci nevynechají jedinou volnou plochu, přijde jim vhod i roleta obchodu, koš, lavička či autobusová zastávka. Co na tom, že město pak působí zanedbaně a depresivně. Právo „se podepsat“ staví nade vše. Tyto jejich výtvory nejenže hyzdí naše společné životní prostředí, ale způsobují velké materiální škody vlastníkům nemovitostí i městu. U nelegálního sprejování nelze uvažovat o toleranci - poškozování cizího majetku prostě není a nesmí být bráno za normální.  Ostatně jsou na to i paragrafy a městská policie musí při zadržení toho, kdo sprejuje či jinak maluje na domy, přivolat státní policii. Občas se strážníci setkávají s případy, kdy se lidé domnívají, že ke své tvůrčí činnosti využívají legální plochu, tak jak se to stalo nedávno v ulici Na Křivině a Podolské.

Naše městská část je zvláště v některých lokalitách tímto typem vandalismu postižena velmi masivně. Přimlouvala bych se za to, abychom měli, podobně jako jiné městské části, nějaký systematický, dobře nastavený antigraffiti program, který by povzbudil ochotu majitelů nemovitostí nevyžádanou „výzdobu“ ze svého majetku odstraňovat. Je známá věc, že prevence je lepší než represe, a proto naše radnice vyšla jako jedna z prvních vstříc těm pouličním umělcům, kteří dokážou respektovat pravidla, a vyčlenila jim sedm ploch pro legální graffiti a uvažuje o dalších (seznam tzv. graffiti wall je zveřejněn na webu městské části). Jak mi řekla mluvčí městské policie, za celou Prahu seznam oficiálních legálních ploch zatím chybí a otvírá se tady prostor pro zlepšení osvěty.

Umění pro město

Ne všechny projevy kreativity jsou ale ve veřejném prostoru na škodu. V rámci tzv. mural artu („umění na zdi“) jsou vytvářeny velkoplošné malby, které posprejovaným či jinak poškozeným plochám vdechují nový život a do míst, která jsou na očích veřejnosti, vnášejí určitou estetickou hodnotu a s tím spojenou pozitivní emoci. Je potěšitelné, že jeden z takových výtvorů nyní vznikl i v Praze 4, a to na zdi lemující autobusovou zastávku Spořilov. Tuto plochu jsem vloni se souhlasem vlastníků přihlásila do programu Galerie hl. m. Prahy na podporu umění ve veřejném prostoru a uspěla. Na výzvu o její výtvarné řešení přišlo 22 návrhů a ten vítězný byl před pár týdny realizován. Místo primitivně počmárané zdi vzniklo obří plastické bludiště v příjemné, nekřičící barevnosti. Tým, který malbu vytvořil, by měl ještě rok o zeď pečovat a likvidovat případné pokusy o znehodnocení díla. Bližší informaci i s fotografiemi naleznete v tištěné verzi časopisu Tučňák na straně 10.