Bezpečnostní kamery jsou rozšířeným nástrojem kontroly majetku, ale i ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti. S kamerovými systémy je ale nutné nakládat velmi opatrně, protože stejně jako oheň či voda je to „dobrý sluha, ale zlý pán“.

Záznam na jednu stranu slouží jako jednoznačný důkaz toho, co se ve skutečnosti stalo. V minulosti jsem sám jako předseda přestupkových komisí tyto záznamy využíval právě při dokazování krádeží, výtržností či napadení dalších osob. Přítomnost kamer banky a města mně jednou osobně pomohly určit skutečného viníka dopravní nehody.

Na druhou stranu kamerový systém nemůže nahrazovat policejní činnost, jak se o to snaží stát a mnohdy i města a obce. Asi nejviditelnější je to bohužel u kamerových systémů tzv. úsekových či stacionárních měření rychlosti, které jsou dnes natolik automatické, že dokáží zcela samostatně vytisknout i složenky s pokutami. V některých městech užívají kamerový systém rovněž spíše při sledování špatně parkujících vozidel na placených parkovištích než k odhalování skutečné protiprávní činnosti, která trápí obyvatele daného místa.

Jsem tedy pro používání kamerových systémů, ale rozhodně jsem proti jejich zbytnělému zneužívání tam, kde nejde o ochranu života, zdraví nebo majetku, ale slouží spíše jako elektronický výběrčí daní.