Přesně před sto lety se v Nuslích otevřelo první nové divadlo nové Československé republiky. Divadlo na Fidlovačce zahájilo o týden později než bylo plánováno.

Původně měla být hra J.K. Tyla Drahomíra a její synové hrána už na výročí vyhlášení Československa 28. října. Kvůli nařízeným stavebním úpravám mohl majitel a první ředitel divadla Stanislav Langer otevřít až o týden později.

Původně dřevěná budova se dvěma betonovými přístavbami ale pomalu chátrala, přestože se na přelomu 50. a 60. let dočkala při přestavbě nového většího jeviště. Peníze na nutné opravy však nepřicházely, a tak v druhé polovině 70. let nuselské divadlo osiřelo.

Záchrany se nuselské divadlo dočkalo až v polovině 90. let díky, nadaci, za jejímž zrodem stála herečka Eliška Balzerová a její kolega Tomáš Töpfer. Za pomoci sponzorů a také díky vstřícnosti radnice Prahy 4, která jim zchátralou budovu pronajala za symbolickou cenu, vytvořili vlastně téměř zbrusu nové Divadlo na Fidlovačce.